Francie: Bordeaux – La Rochelle – Nantes

Francie: Bordeaux – La Rochelle – Nantes

Koncem července jsme s přítelkyní vyrazili na malý výlet po části západního pobřeží Francie. Měli jsme na to 6 dní a po konci cesty jsem si řekl, že bych mohl udělat malý soupis toho, co lze za tu dobu stihnout či nestihnout.
Základní charakteristika výletu:

  1. Francie – ČR – Francie: letecky
  2. Vnitrostátní přeprava: francouzské železnice SNCF
  3. Městská přeprava – bus, kolo, pěšky

1. až 3. den – Bordeaux

Ranním spojem jsme se dostali do Bordeaux kolem jedenácté hodiny dopoledne. Letiště v Bordeaux je podobné tomu pražskému, čili malé a přehledné. Díky přepravě pouze příručního zavazadla jsme nemuseli řešit vyzvedávání zavazadel a ušetřili tak čas. Letiště je vzdáleno od centra cca 45 minut jízdy a cena 1,5 EUR za osobu byla sympatická. Co nás ale cestou překvapilo, byl počet černých pasažérů v místní MHD. Po pár stanicích od letiště nastoupili 2 revizoři (ve stejnokroji a jasně rozpoznatelní, ne jak u nás) a pak to vypadalo, jak kdyby každý třetí nastoupivší jel bez platné jízdenky. Otázkou je, jak vysoká pokuta za černou jízdu hrozí, ale to nebyl náš problém.

Čelní pohled na Place de la Bourse

Čelní pohled na Place de la Bourse

Po příjezdu do centra jsme vystoupili na zastávce Capucins a vydali se na smluvené místo, abychom převzali od naší hostitelky klíče od jejího bytu, který jsme si pronajali. Byt se nacházel kousek od náměstí Victoria a pár kroků od místního tržiště, kde se každé dopoledne daly koupit čerstvé ryby, zelenina či třeba tapas, tedy něco malého k zobce.

Bordeaux je město o velikosti cca 300 tisíc obyvatel, tedy nic velkého, ale co bylo podstatné, většina památek v dosahu pěšky.

Nebudu se zde rozepisovat o památkách (spíše jen některé sem tam zmíním), to si můžete nastudovat třeba na Tripadvisoru.  Rád bych se spíše věnoval praktickým poznatkům, které by se mohly hodit, pokud se tam třeba jednou vydáte.

Během každého dne, který jsme ve Francii strávili, jsme nachodili kolem 20 km. Pro ty z vás, kteří dávají přednost méně krokům, je možné si pronajmout kolo za 1,5 EUR/den, která jsou dostupná téměř na každém rohu. Jedná se o službu vCub a může se i hodit stejnojmenná aplikace, která pomocí GPS ukazuje místa, kde lze kola vyzvednout, ale i zaparkovat (ukazuje aktuální počet volných parkovacích pozic či počet kol k dispozici v daném místě). Co už ale tak příjemné není, je fakt, že si musíte připravit za každé kolo vratnou kauci ve výši 200 EUR. Navíc, lze tak učinit pouze kartou, a tato částka se Vám na účtu zobrazí v blokaci/autorizaci a vy tak s ní nebudete moci disponovat ještě tak týden po vrácení kola. Kola jsou pohodlná, mají 3 převody a po placce, jako Bordeaux, se s nimi jezdí naprosto v pohodě. Na kole jezdí celkem dost místních (ještě aby ne, když uličky jsou jak Zlatá v Praze a parkovacích míst je tam poskromnu). Na rozdíl od Prahy, tady doprava na kole dává smysl a kastráti ze sdružení Auto*mat  by zde pravděpodobně dostali orgasmus.

Ačkoliv to vypadá, že Francie je na první pohled oproti ČR drahá (jídlo v restauraci v průměru tak nad 10 EUR), o nákupech v marketech se to už tolik říci nedá. Když uvážím ceny potravin u nás a disponibilní reálný příjem, tak spíše naopak my máme „potraviny“ drahé. Za shit se musí platit draho, a to v ČR funguje velmi dobře. Francouzské jídlo se pak již vaří z potravin (tentokrát bez uvozovek). Zelenina je velmi chutná a jen třeba pro aktuální srovnání, cena 500 g salátu z kuskusu je zhruba třetina ceny u nás – 1 EUR. U vína taktéž, ale to je už tak trošku cliché, že místní víno za 3 EUR z Carefouru chutná skvěle a u nás by se dalo střílet klidně za 200 Kč za lahev. Co mi ale bylo velmi sympatické (nejen) u vín, v místních obchůdcích je tak 80 % produkce vín místní produkce, tedy Bordeaux.

Avšak pokud byste se chtěli podívat někam na vinice, můžete si objednat degustační zájezd u některé z turistických kanceláří, ale pěšky se tam jen tak nedostanete a i na kole je to tak 30 km z centra Bordeaux k nejbližším vinicím. Jedna taková degustace vyjde kolem 50 EUR na osobu, nejen proto jsme se rozhodli se spíše zaměřit na centrum a vše si hezky oběhnout a projít po svých či na kole.

Shodli jsme se, že Bordeaux bylo nejhezčí ze třech měst, která jsme navštívili.

3. až 5. den – La Rochelle

Dopoledne se z Bordeaux vydáváme místním Intercity vlakem do přímořského městečka La Rochelle, které leží něco málo přes dvě hodiny jízdy vlakem směrem na sever od Bordeaux. Nádraží St. Gare v Bordeaux je s trochou nadsázky velké jak letiště a nástupišť je zde opravdu mnoho. Díky vhodné poloze v centru jsme na nádraží ani ne za 15 minut pěšky. Nastupujeme a můžeme se vydat.

La Rochelle

La Rochelle

Cesta místními Intercity je velmi pohodlná, vlak je tichý a čistý (už je na čase, aby ČD prošly privatizaci, protože stát to bude „řídit“ stále podobně, i když k mírnému zlepšení dochází, to nelze upřít). Zajímavé bylo, že vlak byl tak z 90 % plný a kupovat jízdenku na místě by bylo asi trošku risk s ne tak cela jistým ziskem.

Bohužel se nám nepodařilo najít rozumné ekonomicky výhodné ubytování v centru, tak se vydáváme ke své další hostitelce – Lindě, která bydlí 40 minut pěšky od nádraží. Nocleh na další dvě noci máme v útulném pokoji v rodinném domě v klidné části La Rochelle.

Vybalíme a jdeme se podívat do centra, které je opět tak 40 minut pěšky od domu. Čím blíže se blížíme centru, tím více mi dochází, že se svou angličtinou se zde už nedomluvím tolik, jako v Bordeaux, kde nebyl žádný problém. La Rochelle má 30 tisíc obyvatel a jeho centrum je takovou romantickou idylkou. Co už (pro mě) tak hezké není je fakt, že toto město navštěvují hojně hlavně místní obyvatelé a v turistické kanceláři nelze nalézt téměř žádné materiály v angličtině. Naštěstí, situaci zachraňuje přítelkyně, která se domluví.

Kromě historického a opravdu hezkého přímořského centra toho není příliš mnoho co k vidění. Kousek od centra se nachází dlouhý park s minizoo, kde lze spatřit celkem dost zvířat, a to vše zdarma. Celkově, parky ve Francii (tedy v městech, která jsme navštívili)  jsou moc hezké, udržované a říkající si o pikniky.

První den jsme strávili v centru a jeho okolí, druhý den jsme se vydali místní MHD na ostrov Il de Ré, který sám o sobě moc známý není, ale známá je pevnost Boyard, na kterou je to z ostrova celkem kousek. Na pevnost samotnou ale již přístup z výletní lodi není. Kdo si zaplatí za plavbu, naskytne se mu sice pohled na, po Alcatrazu asi nejznámější, pevnost Boyard a loď s ním udělá pár okruhů kolem a vrací se zpět. Při zpáteční cestě zpět do La Rochelle jsme si natrhali trochu volně rostoucího, ale chutného vína, které na Il de Ré rostlo téměř všude.

5. – 6. den – Nantes

Nantes byla naše poslední destinace před tím, než jsme se vydali zpět do Prahy. Nantes nepatří mezi nikterak hojně navštěvovaná turistická místa, ale o to více byl zajímavý přístup (minimálně) k orientaci turistů ve městě. Město má takový svůj „plán metra“, tedy fyzicky zeleně označená čára, která se táhne městem a jejím následováním se zajistí, že neminete žádnou z hlavních památek, kterými jsou ve městě hlavně basiliky. V Nantes se nám podařilo sehnat ubytování přímo v centru, díky čemuž byly cesty do okolí o to příjemnější.

Le Grand Éléphant

Le Grand Éléphant

Město by se dalo rozdělit na dvě části: na centrální historickou a moderní „pop art“. Tyto části jsou odděleny mostem a pop se nachází na ostrově. Umělecká právě pro to, že se jedná o využití bývalého přístavu pro umění a kulturu. Budovy jsou zde designové a částí ostrova se prochází mechanický slon, který patří mezi hlavní lákadla. Nicméně, slonem to nekončí. Pokud si zaplatíte vstup do světa mechanických „hraček“ – Les Machines de Nantes, čeká na vás celá přehlídka pohyblivého strojního umění vč. čínského draka chrlícího oheň, který byl součástí velkolepých čínských oslav. Pro děti je dále připraven plně funkční dvoupatrový kolotoč s „atrakcemi“, které se jen tak nevidí. Celá tato část se jmenuje Les Machines de I´ile a nachází se v bývalých skladech, které byly uzavřeny v roce 1987. Na ostrově se rovněž nachází řada designových institutů a návrhářů.

V historické, tedy centrální, části je potom k vidění krásný zámek Chateau des Ducs de Bretagne, kde Vás pustí bez poplatku třeba k vodnímu příkopu nebo po celém obvodu hradeb. U vodního příkopu je vystavěno „ptačí hnízdo“ ala bludiště a zároveň slouží toto místo pro piknik. Na všudypřítomné kačenky jsme si lehce zvykli, ale co nás zaujalo, byly sladkovodní želvy, které se nahřívaly na poledním slunci ve vodním příkopě. Od zámku potom vede zelená čára podél bazilik a od nich vás zavede do krásných zahrad nedaleko nádraží – Jardin des Plantes, kde se můžete vzdělat v oblasti botaniky a obdivovat krásnou práci místních správců zahrad.

Moho atrakcí se nachází i mimo Nantes, ale vzhledem k malému času a relativní vzdálenosti jsme je nestihli navštívit. Každopádně pokud byste měli více času v tomto moderním a zároveň historickém městě, určitě by stálo za to, vzít si s sebou turistického průvodce s vyobrazením dalších bodů zájmu, a ty navšívit.

Po dvou posledních nocích strávených v Nantes nás čekal již pouze přesun na malé letiště vzdálené asi 30 minut od města. Jedinou nevýhodou byl fakt, že dopravu sice zajišťoval městský expres, ale nedalo se jezdit za městskou cenu, tudíž jsme za jednu cestu na letiště zaplatili 8,5 EUR na osobu. Samotné letiště je malé (menší než v Praze) a lehce přehledné. Po rychlém odbavení jsme již nastoupili do letadla a vzhůru do Prahy.

Praktické poznatky:

  • Volotea má váhový limit na příruční zavazadlo 12 kg a lze bez problémů cestovat se 70 litrovou krosnou (podmínkou je, že musí odpovídat rozměrům příručního zavazadla – jinými slovy, musí se vejít do zavazadlového prostoru nad hlavou)
  • Odbavení s Voloteu je třeba učinit online, abyste se vyhnuli poplatkům za check-in na letišti. Netřeba tisknout letenku, stačí zobrazit čárový kód v mobilu.
  • Máte pouze příruční zavazadlo? Zapomeňte na dovoz měkkých sýrů ala camembert. My však bez problémů provezli několik paštik:)
  • Couchsurfing je výhodný, pokud cestujete individuálně, v opačném případě se může stát, že dopadnete jako my a nikdo Vás neubytuje.
  • Průměrná cena za noc v hotelu je kolem 2000 – 4000 Kč. Z tohoto důvodu jsme zvolili Air B & B a bydleli v soukromí za poloviční cenu (sic i tak na naše poměry relativně vysokou)
  • Jízdenky na vlak lze koupit mnohem výhodněji předem na sncf.com (podobný princip jako např. u Leo Expresu – s blížícím se termínem odjezdu roste cena jízdenky).
  • Pokud si budete chtít půjčit kolo, počítejte se zálohou 200 EUR/kolo, která Vám bude blokována na kartě po dobu cca 2 týdnů po návratu kol.

Náš rozpočet:

  • Letenka Praha – Bordeaux / Nantes – Praha: 74 EUR/os
  • Ubytování
    • Bordeaux: 3157 / 2 noci
    • La Rochelle: 2475 Kč /2 noci
    • Nantes: 2188 Kč /2 noci
  • Vlaky
    • Bordeaux – La Rochelle: 24 EUR
    • La Rochelle – Nantes: 16 EUR

Celkem na osobu: 5500 Kč/6 dní

(bez jídla a ostatních výdajů)

 

 

 

Nejsou zde zatím žádné příspěvky...